Zvony

Roku 1942 musely být zvony: "Sv. Josefa", "Pannu Marii" a "Cyrila a Metoda" (490, 270, 160 kg) odevzdány pro válečné účely. Zůstal nám jen malý zvonek v sanktusové vížce a také sv. Josef ve váze 40 kg. Žádostem o ponechání aspoň dvou zvonů s poukazem na poutní místo zdejší, nebylo vyhověno.

V říjnu 1956 byla vykonána domovní sbírka peněz na nové zvony v Zašové. Bylo vybráno celkem v celé farnosti (v Zašové a Stříteži) 17.376 Kčs. Čtyři zvony byly objednány u fy Kovolit, Česká u Brna (dříve Rudolf Manoušek). Návrh akordu a šablonu zvonů provedl dřívější majitel firmy p. Rudolf Manoušek t.č. v Praze.

(Zvony byly slíbeny už na začátek prosince 1956, byly skutečně ulity, ale dva z nich (dle velikosti) 3. a 4. neladily, kolaudátorem nebyly schváleny, a rozhodnuto lít místo nich nové zvony).

Farníci sbírali také barevné kovy na zvony, poněvadž zvonárna kovů nemá. Kovy nosili farníci na faru, odkud potom byly odvezeny nákl. autem do České.

Bylo s tím mnoho starostí, práce, vyjednávání, dopisování a jezdění.

Zvonárně bylo dodáno celkem: 941 kg mědi, 235 kg cínu

(Pozn.: zvony váží jen 1.099 kg ostatní do 1.176 kg, co chybí, je t.zv. propal, nečistota, která při tavení příjde pryč.)

Zvony byly dne 12. 4. 1957 na večer do Zašové dovezeny a v kostele uloženy.

Nápisy a obrazy na zvonech jsou tyto:

1. zvon – obraz P. Marie: text: Svatá Maria, chraň zašovskou farnost.

2. zvon: – obraz sv. Josefa a text: Duším pokoj - svobodné vlasti mír.

3. zvon – obraz sv. Aloisa a text: Co válka vzala, štědrost farníků nahradila.

4. zvon – nápis: sv. Ludvík, Bohu díky.

Dále je na každém zvonu označení místa "Zašová L.P.1956" a jméno firmy: "Ulil Kovolit Česká u Brna"

Svěcení se konalo na Květnou neděli odpol. o 2. hodině. V nádvoří Domova důchodců charity byly na vyzdobeném platonu ověnčeny a od nedělního rána vystaveny. Ke druhé hodině odpol. se sešlo množství věřících, duchovenstvo a v průvodě za zvuků hudby byly zvony vezeny pod věže chrámu. Tam družičky přivítaly světitele p. kanovníka Josefa Segeta z Rožnova p. R., potom děti přednesly básně o zvonech (složila je Marie Holišová - Zátopková ze Zašové). Zatím co zpěváci pěli sbor o zvonech, duchovenstvo recitovalo pět žalmů předepsaných ke svěcení a světitel zvony posvětil. Hned byli po ruce dva montéři s řadou pomocníků, kteří největší zvon na lano upevnili a na věž táhli. Hudba při tom hrála píseň "Blíž k tobě, Bože můj.", což se všem líbilo. Po šťastném vytažení nejtěžšího zvonu většina přítomných s duchovenstvem se odebrala do kostela na kázání, které měl olomoucký kanovník dr. Alois Vašica, známý nynějšího zaš. faráře. Po kázání, trvajícím asi 3/4 hodiny, byly litanie lor.; Te Deum a požehnání. Sotva bylo požehnání u konce, už bylo slyšet s věže zvonit. Varhany hned zmlkly a vycházející lidé z kostela uslyšeli po prvé nové zašovské zvony zvonit. Všichni byli dojati. I sem tam muži měli slzy v očích.

Firmě Kovolit Česká z Brna bylo zaplaceno celkem za ulití, opracování a zhotovení příslušenství čtyř zvonů celkem (dle faktur) 20.278,17 Kčs t.j. dvacettisíc dvěstěsedmdesátosum Kčs.

Kolaudátorovi Dobrodinskému Jaroslavu z Pelhřimova za cestné a diéty a práci bylo zaplaceno celkem 870,– Kčs.

Rudolfu Manouškovi, navrhovateli ladění a šablon pro zvony, cestné diety atd. bylo vyplaceno 1.056,– Kčs.

Barevné kovy, sebrané na zvony, kdyby se měly platit, mají hodnotu:

měď 941 kg (á 8,– Kčs) 7.528,– Kčs, cín 235 kg (á 60,– Kčs) 14.100,– Kčs, tj. 21.628,– Kčs

Velmi ochotně, co bylo třeba, pomáhali farníci při sbírce peněz po farnosti, při odvozu materiálu do Brna - České. Celkem třikrát bylo nákl. auto ze Zašové v České. Jednou s materiálem nasbíraným, po druhé pro hotové zvony, po třetí vrátit 5 metráků vážící rumpál a ostatní potřeby pro vytahování zvonů. Na věži pěkných pár hodin zdarma pracoval tesař Cyril Pavelka a Josef Pavelka ze Zašové. (Vyměnili vadné trámy, nové též dali pro čtvrtý nejmenší zvon). Jim pomáhal hlavně Fr. Vávra a řada jiných. (Al. Pobořil).

Sbírali jsme též bronz a mosaz (na radu zvonárny), že to prodáme státní sběrně a budeme mít za to peníze na zvony. Nasbíralo se toho 480 kg, obdrželi jsme za to 384,– Kčs (po 80 hal. za l kg a ne jak zvonárna předpovídala 2,50 Kčs za kilogram), což se celkem pro obtíže s tím spojené, moc nevyplatilo. Velmi nám prospěl při pořizování zvonů dp. Kajetán (Emil) Matonoha dříve salvatorián z konviktu z Val. Meziříčí, který je nyní zaměstnán v Kovolitu v České. Z dopisů, které si s ním farář zašovský vyměnil, by byla celá malá literatura o zvonech a jejich pořizování. To bylo dopisů mezi Brnem, Prahou a Pelhřimovem!

Pěkně to vyjádřil tesař C. Pavelka někomu: Když sháníš obyčejnou věc, na př. půl metráku cementu, co se naběháš, než to seženeš – a což teprve, když se mají pořizovat zvony?

Akord, kterým nové zvony znějí (gis, h, cis, e), je také u Rich. Wagnera v Parsifalu (Gralsglocken), tedy světoznámý!

Kéž tyto nové zvony, s dojemnou často obětavostí farníků pořízené, v míru a pokoji světovém i náboženském dlouho znějí a oslavují dobrotivého Boha a Matku Boží zašovskou v událostech pro farnost radostných i vážných!

Deo gratias!

(text převzatý z farní kroniky, za fotografie děkuji paní Bolkové)

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.