Ukřižovaný

Dne 2. října 2008 byla do farnosti přivezena a na boční oltář znovu umístěna dřevěná socha ukřižovaného Krista. Od roku 2004 byla tato památka v péči restaurátorů a předmětem uměleckohistorického průzkumu. Sousloví „Ukřižovaný ze Zašové“ se tak stává ustáleným odborným pojmem.

Prvním impulsem byla v r. 1999 zmínka v katalogu výstavy Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1550. Prof. Ivo Hlobil v odborném pojednání upozornil na kříž v Zašové a poukázal na gotizující prvky na kříži patrné. Doporučil jeho odborný průzkum.
V r. 2003 akademická malířka a restaurátorka Radana Hamsíková provedla sondáž do polychromie dřevěné sochy a výsledek byl pozitivní. Potvrdilo se celkem pět barevných vrstev, z nichž nejstarší a původní prozrazovala gotický původ a odkazovala až do 16. století.Bylo to velké překvapení. Do té doby se soudilo, že kříž pochází z 19. možná z konce 18. století. Následně byl tento doposud neevidovaný umělecký předmět prohlášen za národní kulturní památku.
S obnovou památky se započalo v r.2004 v pražském atelieru restaurátorky paní Hamsíkové. Cílem restaurátorských prací bylo postupné snímání jednotlivých vrstev přemalby a jejich dokumentování. Znamenalo to skalpelem a pinzetou pod lupou milimetr po milimetru odstraňovat drobné šupinky barev, aby se ukázala spodnější vrstva. Když byla vrstva přemalby sňata a starší obnažena, vzhled Ukřižovaného se ofotografoval a pokračovalo se znovu v další vrstvě. Není proto divu, že tato úmorná práce se protáhla na léta 2004 až 2007. Výsledkem je uvedení sochy do stavu v jakém pravděpodobně byla před téměř pěti staletími.

Dílo „Ukřižovaný ze Zašové“ vyprovokovalo odbornou diskusi. Stále je kolem něho mnoho otazníků.   Neblahý požár fary a kostela v 19. století zničil farní archív. Neexistují žádné doklady o jeho původu, ani kdy a za jakých okolností byl přivezen do Zašové. Určitou stopou je podobný kříž ve Vídni v kostele minoritů. Tamní socha je naší zašovské až nápadně podobná. Skutečnost, že před minority spravovali vídeňský kostel trinitáři, napoví více. Aby věc byla ještě složitější, ví se, že zmiňovaný dvojník našeho Krucifixu se ve Vídni objevil teprve v r.1705, tedy ne dlouho před stavbou zašovského kostela (1714-25) a kláštera (1725-28). Původně zdobil oltář ve městě Sibiu v rumunském  Sedmihradsku. Odborníci upozorňují na další dva  podobné kříže v tomtéž regionu; ve městě Eremitu a v Cluj  (v Kluži).  
O třech křížích zašovského typu se jistě ví, že pocházejí ze 16. století a jejich kolébkou je rumunské Sedmihradsko. O zašovském kříži už také víme, že je ze stejného století, můžeme se právem domnívat, že místem jeho vzniku je tentýž region. A tak si jen přejme, aby v budoucnu nějaký náhodný historický objev pomohl objasnit, kdy a jakými cestami doputovala socha Ukřižovaného až do Zašové.