Farní kostel sv. Martina

O místu:

„Ten veselský kostelíček, kolem něho hustý les…“ (lidová píseň)

Z historie kostela sv. Martina, farnosti a hřbitova ve Veselé

Římskokatolická farnost Veselá je od r. 1987 spravována jako excuredo z farnosti Zašová. Posledním sídelním farářem byl P. Alfréd Pchálek, který zemřel 22.11.1987 a je pohřben na farním hřbitově za presbytářem. Pod správu farnosti patří vesnice Malá a Velká Lhota. Po smrti posledního faráře 14 let spravoval tuto farnost ze Zašové P. Karel Šenk. Do jara 2009 spravoval farnost P. Vojtěch Daněk (2000-2009), který pro vážnou nemoc byl této služby zproštěn. Až do léta 2009 spravovali farnosti Zašová a Veselá duchovní z Valašského Meziříčí (P. Pavel Stefan a kaplani P. Václav Altrichter a P. Petr Klimeš). Od 1. 7. 2009 byl dočasným správcem dekretem ustanoven do farností Zašová a Veselá P. Jiří Polášek, farář v Rožnově pod Radhoštěm se svými kaplany – nejprve s P. Mariuszem Karkoszkou a od r. 2010 i s P. Romanem Vlkem. Od  r. 2011 spravuje farnost jako exkurendo P. Jiří Polášek ze Zašové. Podle posledního sčítání chodí do kostela v neděli 90 věřících všeho věku.

První zmínky o patronátním právu ve Veselé a tedy i o přítomnosti kostela spadají k roku 1396. Přesná lokalizace původního kostela je dodnes nejasná, ale podle tradice je spojována s tratí Na Kostelisku na dolním pravém konci Stříteže nad Bečvou. Kostel byl dle ústní tradice zasvěcen Nejsvětější Trojici a byly k němu přifařeny pravděpodobně také vsi Střítež a Hrachovec. V roce 1728 dochází k výstavbě nového dřevěného kostela na kopci za vesnicí ve výšce 410 m.n.m. I na tom se však podepsalo svým vlivem valašské podnebí. Proto v jeho blízkosti započala 7. dubna 1820 stavba nového kostela zděného (zasvěceného sv. Martinovi z Tours). Hlavní stavební práce byly dokončeny za rok. Slavnostní benedikace (požehnání) kostela provedl v neděli 16. září 1821 farář Antonín Hohn, jemuž asistoval litenčický farář František Pálka. Patrně tuto slavnost (nebo spíš padesátileté výročí benedikace nebo dokonce konsekrace kostela) připomínají malované, tzv. konsekrační (biskupské svěcení) kříže. Původní zchátralý dřevěný kostelík z r. 1728 byl pak stržen 3. září 1821.

Zděný hlavní oltář s dřevěným nástavcem s tabernáklem a beránkem je zdoben bohatou rokokovou řezbářskou výzdobou.

Oltářní obraz představuje sv. Martina sedícího na bílém koni odřezávající kus svého pláště sedícímu žebráku. Obraz namaloval v r. 1882 novojičínský malíř Ignác Johann Berger (1822–1901). Řezbovaný rám zdobený zavinutými akantovými listy a hlavičkami cherubů se řadí mezi kvalitní barokní řezbářské práce.

Za oltářem jsou na konzolách umístěny sochy svatých – Šebestiána (vlevo) a Rocha (vpravo). Sochy (snad i varhany) pochází patrně z velehradské baziliky, odkud je do Veselé přenesl zdejší první farář bývalý cisterciák Jan Nepomuk Bartoloměj Weiser (1753–1800).

Vitráže zpodobňují v presbytáři sv. Adélu a sv. Františka z Assisi. Vitráže v lodi zpodobňují sv. Václava, sv. Vojtěcha, svatou Anežku Českou a sv. Ludmilu. Vitráže vyrobila brněnská firma Jana Říhy v r. 1947.

U paty vítězného oblouku je umístěna jednoduchá vyřezávaná křtitelnice patrně ze závěru 18. nebo počátku 19. století. Spolu s hlavním oltářem pochází ještě z původního dřevěného kostela.

Jednoduše pojatá kazatelna je dílem F. Koblischkeho z r. 1853 pořízená za faráře Josefa Ondřeje Infangera.

Jednoduché boční dřevěné oltáře představují sedící sv.  Annu vyučující malou Pannu Marii a Pietu.

Dřevěné lavice v kostele pochází z r. 1909.

Po obvodu lodi a presbytáře jsou zavěšeny obrazy 14 zastavení Křížové cesty, které v r. 1863 nahradily předešlé starší obrazy.

Na klenbě presbytáře můžeme vidět nástropní obraz z r. 1959 OBĚŤ MELCHIZEDECHOVA od akademického malíře Ferdinanda Adámka (1896–1975) z Ostravy. Na vítězném oblouku provedl menší kruhové malby se starozákonními náměty obětí Abrahámovy a Abelovy. Obraz Oběti Melchizedechovy byl restaurován v r. 2024.

Současné varhany byly pořízeny v r. 1954 a jejich výrobcem byla Továrna na varhany Krnov. Nahradily varhany z r. 1917. Těm předcházely varhany z kněžského kůru velehradské baziliky a do Veselé byly přeneseny v r. 1784 farářem J. N. B. Weiserem. Současné varhany restauruje v r. 2025 firma Stehlík z Rohatce za 971.000,- Kč.

Stavba farní budovy byla realizována v r. 1785 poté, co byla v r. 1784 zřízena ve Veselé farnost, k níž náležely i okolní obce Velká a Malá Lhota a Brňov. Farní budova byla obnovena v r. 2011. Ozdobou celé stavby je mansardová střecha – velice oblíbený konstrukční prvek druhé pol. 18. stol. Spolu s budovou kostela byla prohlášena za kulturní památky. Budova je z podstatné části v pronájmu (ubytování věřící rodiny), jen levý trakt přízemí slouží jako zázemí pro aktivity farnosti.

Tzv. Starý hřbitov na dnešním místě existoval již v r. 1586. V r. 1870 a v letech 1946-1947 byl hřbitov revitalizován a vybudován nový zděný plot. Nový hřbitov, založený těsně vedle původního, slouží svému účelu od roku 1910. Nyní je farní hřbitov zapůjčen Obci Zašová.

Nejstarší veselský kříž (z r. 1760) stojí u spodní brány hřbitova před kostelem. Čapkův kříž (z r. 1906) od mecenáše zdejšího kostela a zemského poslance Františka Čapky stojí na novém hřbitově.

První škola ve Veselé byla postavena v r. 1815 nad kostelem, stavba byla financována z Náboženského fondu. Vyučování v tomto neutěšeném objektu probíhalo do konce školního roku 1929/1930, kdy byla dokončena stavba nové školní budovy v dolní části obce. Dnes slouží někdejší stará škola jako rodinný dům.

Z farní kroniky: o nelehké službě kněží ve veselské farnosti svědčí i dopis P. Petra Lubojackého z roku 1898: „… Pracuji již sedmý rok na jedné z nejobtížnějších štací v diecési. Neschůdné cesty, veliká vzdálenost, samé kopce a hory, v zimě náledí a děsné vichřice stěžují duchovní správu náramně. V zimě, v letě, ve dne v noci všady se musí jít pěšky. Není tudíž divu, že při takových poměrech i sebe silnější se brzy strhá. I nížepsaný utrpěl ve Veselé na zdraví velice. A k tomu měl nížepsaný to neštěstí, že 4. února 1898 jda do Brňova do školy na náledí upadl a levou nohu strašně si pochroumal.“

Bůh ať žehná této farnosti s nevelkým, ale útulným kostelem sv. Martina, odkud je nádherný pohled na Zašovou a na malebné údolí s řekou Bečvou. Kéž všechno, co se ve farnosti děje, je „ke cti a slávě Boží a k spáse duší nesmrtelných“.

Nejbližší události v místě (rozmezí od 16.3. do 26.3.2025)